Komentář k 1Q 2025 – Růst následovaný silným prudkým výprodejem poskytuje velkou příležitost vstupu do akciového trhu

První kvartál letošního roku se nesl ve znamení velké volatility. Zřejmě všichni slyšeli o nové agresivní celní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa, která se dotkne většiny světa, a byť s pohledu makroekonomiky se jedná o narovnávání dlouhodobého znevýhodnění USA na poli globálního obchodu, tak to akciové trhy napříč světem uvrhlo do velké nejistoty a volatility, kde zejména americké akcie zažily dramatický propad.

Příčin tohoto propadu je několik. První a zásadní příčinou je momentální nespokojenost s politikou amerického prezidenta, kdy zejména velké hedgeové fondy likvidovaly své americké akciové pozice. Jak ale všichni, kteří jsou na trhu aktivní delší dobu ví, tato nespokojenost, nepodpořená žádnými reálnými daty z ekonomiky, je velmi krátkodobá. Stačí se podívat do Argentiny na první rok jejich nového prezidenta. Také většina investorů ví, že trh je nejistý zejména z důvodu očekávání a předpokladů co a jak bude, kdy posléze, kdy jsou známa fakta a již je vědět, co bude a jaké to bude mít dopady, se trh uklidní. Často jsou totiž v předpokladech mnohem horší scénáře, než je následná skutečnost. To se bude týkat i zavedených cel. Teď již víme, jaká jsou, jaké budou mít dopady v globální ekonomice a trh je posléze začne ignorovat.

Druhou zásadní příčinou jsou pak velké sliby (zatím sice pouze papírově, ovšem slibem nezarmoutíš, jak se říká) Evropské Unie o masivních výdajích jednotlivých států do zbrojního průmyslu. To přineslo okamžitou pozitivní reakci na evropské zbrojní společnosti a spustilo nebývalou rotaci z US akcií do evropských vod. Ovšem je dobré si zde uvědomit, že se jedná za a) pouze o sliby vyvolané opět politikou amerického prezidenta, tedy sliby z donucení, ne z jejich vlastní volby (jinak by toto přišlo již dávno během posledních 3 let konfliktu na Ukrajině), které mohou snadno vyprchat v moment, kdy dojde k míru, a za b) o sliby, které zatím nemají oporu v unijní dluhové politice. Je tedy možné, a i velmi pravděpodobné, že dojde k podobné rotaci opět zpět do US akcií, zejména v moment, kdy přijdou plánové stimuly pro domácí americkou ekonomiku.

Další příčinou je potom rotace sektorová, kdy se významně redukovaly technologické tituly a Magnificent 7 jako celek, tedy 7 největších společností na světě z portfolií velkých fondů. Na toto Fond upozorňoval již před delší dobou, že teoretická bublina spojená s výrazným nárůstem pouze těchto největších společností a s tím spojených indexů, kde mají velké váhy, dojde k postupnému splasknutí. K tomu došlo a pro akciový trh je velmi dobře, že se tato nerovnováha snížila.

Souhrnem se jednalo o koktejl, který spustil dramatický výprodej na akciovém trhu. Co to znamená pro nadcházející vývoj na akciovém trhu jako celku a konkrétně pak na americkém, na který se Fond zaměřuje, a jak se k tomu postavit z pozice investora? A jak na tuto situaci reagoval Fond?

Krátkodobý propad – sentiment odtržený od reálných dat

Je dobré si tento aktuální propad rozebrat v jeho jednotlivých fázích v průběhu celého kvartálu. V první polovině kvartálu trh silně rostl, zejména pak americké akcie. Rostl na základě reálných ekonomických dat, které říkají, že je americká ekonomika silná, nezaměstnanost na dobré úrovni a inflační hladina klesá směrem k cíli centrální banky, tedy ke 2 %.

Následně stanovil americký prezident restriktivní celní politiku pro státy Mexiko a Kanadu, které sliboval již ve volbách, ale o kterých si každý myslel že je nezavede. Trhy poklesly. Pak se ovšem posunula jejich platnost a trhy znovu vzrostly. Jedná se totiž jen o sentiment trhu a předpoklady budoucího vývoje ekonomiky, ne o reálná data z ekonomiky. Někteří ekonomové říkají, že tato celní politika způsobí návrat vyšší inflace a další ekonomové zase, že budou naopak působit proti-inflačně.

Poté přišla do té doby nezajímavá a přehlížená data ze spotřeby amerických domácností ze strany Univerzity Michigan, která říkají, že americké domácnosti nenakupují tak jak dříve a že klesá jejich spotřebitelská důvěra v ekonomiku. Tato čísla vycházejí každých 14 dní a nikoho do té doby příliš nezajímala. Jak se ovšem říká, pokud si trh hledá záminku, najde ji všude. Tato data, spojená s inflačním očekáváním této univerzity vysoko nad 4 %, která jsou v přímém rozporu s výhledem inflace ze strany americké centrální banky a ekonomů napříč světem, spustila dramatický den výprodeje, který se přelil do následujícího týdne dominovým efektem.

Následně byla oznámena reciproční cla na celý svět s platností od začátku dubna, kterými se americký prezident snaží narovnat cla, která vůči americkému zboží uplatňují ostatní státy. Například Evropa výrazně těží z cel vůči americkému zboží, která jsou mnohem vyšší, řekněme v průměru 4 – 6x vyšší, než americká cla vůči evropskému zboží, už od druhé světové války, kdy v rámci Marshallova plánu Amerika sama na přechodnou dobu znevýhodnila své zboží, aby se po válce postavila evropská ekonomika na nohy. Tato přechodná doba trvá dodnes.

Ovšem pro současný akciový trh to přináší nejistotu. Nejistotu, jaký dopad tato cla budou v důsledku na globální ekonomiku mít a nakolik to ovlivní globální obchod. Velcí institucionální investoři zaujali pozici tzv. mrtvého brouka a prostě vyprodali svá aktiva, dokud se to nepřežene. V důsledku toho hedgeové fondy napříč světem vyprodaly akcie nejvíce za posledních 12 let.

Týden před koncem kvartálu si trh již uvědomil, že je tento výprodej příliš agresivní a ve velkém začal nakupovat zpět. To mělo za následek rychlý obrat vzhůru. Poté ovšem přišla další data z do té doby nezajímavé Univerzity v Michiganu, která řekla že bude inflace dokonce nad 5 % v současném roce v USA. Trh opět zpanikařil a znovu vše vyprodal do nejnižšího bodu letošního roku, který byl poslední den v měsíci březnu. V prvních dnech dubna, kdy trh začal zaujímat velmi dobře známou technickou pozici W a odrazil se zpět, opět růst zchladilo zavedení recipročních cel, která jsou vyšší než trh čekal. Nicméně se stále držíme v této technické formaci. Je ovšem již evidentní, že je trh silně přeprodán a po plošném výprodeji nyní trh selektuje aktiva, kterých se potencionálně cla dotknou. Tyto dotčená aktiva jsou v portfoliu Fondu ve velké minoritě.

Celý tento kvartál, nejistota a obavy z celní politiky amerického prezidenta, měla velký dopad i na americký dolar a americké dluhopisy, stejně jako na komodity napříč spektrem. Americký dolar odepsal za uplynulý kvartál více jak 10 % ze své hodnoty, ovšem ale opět zejména z důvodu předpokladů. Pokud budou mít cla očekávaný dopad, tak výrazně zesílí americká ekonomika a dolar by měl opět vzrůst.

Jaká jsou tedy reálná data v americké ekonomice, o která se bude opírat budoucí růst? Americká centrální banka má čerstvý výhled, zveřejněný na zasedání v březnu, že bude letošní inflace ve výši 2,8 %, příští rok 2,2 % a v roce 2027 pak 2 %.  Nezávislé měření tzv. Truflation index, který ukazuje reálná inflační data z více jak 10 000 zdrojů, a který je mnohem přesnější oproti klasickému CPI, ukazuje pokles inflace v 1Q na průměrně 2 %. To je naprosto rozdílné od dat Univerzity v Michiganu. Možná jsou tam jen naštvaní, že jim americký prezident utnul všechny program DEI, jinak těžko říci, proč se jejich data tak odchylují.

Celní politika naopak zcela určitě přinese dramatické změny v globálním obchodu a ekonomice USA a je dnes složité předvídat, jak to vlastně celé dopadne, ovšem pokud se podíváme na vzorek podobné politiky v Argentině, o které říkalo 95 ze sta ekonomů že pod novým prezidentem a podobné ekonomické politice zaručeně zbankrotují, a stát jako takový upadne do občanské války, a rozpadne se, tak to nebude nijak špatné. V Argentině to totiž dopadlo naprosto naopak. Ekonomice se nebývale daří, dokázala srovnat deficit veřejných financí poprvé po 30ti letech a investice se tam jen hrnou.

V USA dnes vidíme také obrovský příliv zahraničních investic, další velké příjmy bude země mít z celní politiky a další obrovské příjmy přijdou z vlastních úspor ve veřejných financí. To, spolu s velkou podporou amerických firem v daňové oblasti, by mělo přinést velký ekonomický růst USA.

Jaký bude další vývoj trhu a co to znamená pro investory?

Co očekávat od tohoto rozbouřeného trhu? Fond prošel x modelů potencionálního budoucího vývoje a jako největší pravděpodobnost vychází odraz z této nejistoty a nestability, a růst akciového trhu výše, než byl v lednu. Jaké jsou pro to důvody? A jak toho Fond využije?

Prvním hlavním důvodem je, že je tento propad založený na proměnlivém sentimentu, který není opřený o reálná ekonomická data. Ať již přijdou data z americké inflace v polovině dubna, první odhad HDP za 1Q, nebo data z průmyslu a služeb, všechna ukáží, že je reálná americká ekonomika v pořádku a lepší, než se čekalo. To změní sentiment vyvolaný nejistotou celní politiky. Jakmile se změní sentiment, trh významně vzroste. Stačí aby začaly nakupovat velké hedgeové fondy. To bude mít dominový efekt růstovým směrem. Psychologie v obchodování je velmi podstatná a silně určující pro budoucí vývoj. Pokud tedy vznikne idea, že propad máme za sebou, je třeba nakupovat, dokud je to dole, tak trh poroste rychlým tempem.

Další důvod je pak v tom, že mnoho států vyvíjí opravdu zásadní úsilí, aby se domluvilo s novou americkou administrativou na odvrácení, či zmírnění jejich nové celní politiky. Koneckonců je v zájmu všech zúčastněných stran, aby se jednotlivé státy dohodly s novou americkou administrativou, protože tato celní politika dopadne mnohem tvrději právě na ně, než na USA. Dobrým příkladem je sama Evropská unie, která říká, že bude vyčkávat a nezavádět odvetná opatření. A byť rétorika a překvapení některých politiků v Evropské unii mluví o zavedení tvrdých opatření, tak v realitě by mělo dojít spíše ke zmírnění restrikcí ze strany EU vůči americkému zboží a následné úpravě celní politiky USA. Evropská unie již poněkolikáté tento rok čelí tvrdé realitě toho, že za ni platily účty jiní.

Dalším důvodem růstu pak může být domlouvaný mír na Ukrajině. Již jen návrat k jednacímu stolu přinesl na trh pozitivní reakci, natož pak samotné příměří. Důvod je nasnadě, zmírnění globálního geopolitického rizika a potencionální nukleární války. Samozřejmě s tím jdou ruku v ruce i nové velké obchodní příležitosti na rekonstrukci zničeného území.

Další letošní důvod pro očekávání růstu na americkém trhu je plánované snížení daňové zátěže, které má nastat nejen pro běžné rezidenty, ale i pro korporátní prostředí v USA. V minulém funkčním období nynějšího prezidenta přineslo právě snížení daňové zátěže (kde opět většina ekonomů předpovídala bankrot USA, a místo toho rostlo HDP USA rychleji než předtím), silný růst na trzích. Spolu s ušetřenými biliony z administrativy a masivními zahraničními investicemi, může americká ekonomika silně překvapit růstem, za který by se nemuseli stydět ani rozvojové země.

A nakonec, plánovaný pokles úrokových sazeb, který potvrdila na březnovém zasedání americká centrální banka a s tím spojené uvolnění likvidity z peněžního trhu, způsobí růst akciového trhu. Tomuto jsme se věnovali již v dřívějších zprávách. Změnou oproti minulým zprávám je, že se nyní po zavedení recipročních cel, očekává mnohem více snížen úrokových sazeb, než předtím. Opět, to je pro trh pozitivní.

Jak se k této volatilitě postavil Fond?

Fond díky nastavenému portfoliu silně rostl v první polovině kvartálu. Po prvních výprodejích fond držel svou hodnotu, neboť pozice Sea Ltd měla velmi uspokojivé hospodářské výsledky a tím že tvořila velkou část portfolia, a silně vzrostla, tak přinesla silnou pozitivní hodnotu. Tato pozice byla posléze postupně odprodávána, jak trh klesal více a více. Fond postupně začal dokupovat klesající pozice a ve výsledku prodal celou pozici Sea, aby dokoupil pokles trhu. To sebou sice přineslo také zvýšenou volatilitu v ocenění, ovšem zároveň připravilo půdu na mnohem výraznější následný růst. Dolar také nyní Fondu nepomáhá, ten by se ovšem měl rehabilitovat s rostoucí americkou ekonomikou.

V měsíci dubnu začíná sezóna hospodářských výsledků. Výsledky za 4Q u jednotlivých společností v portfoliu byli z 90 % velmi přesvědčivě pozitivní a trh to ocenil růstem těchto společností. Toto celé vymazal nastalý sentiment trhu, kdy společnosti, které měli skvělé výsledky a mají velmi vysoká očekávání budoucího růstu od analytiků napříč světem na následujících 12 měsíců, silně poklesly. Nová výsledková sezóna by měla trend těchto společností potvrdit, protože 8 z 10 pozic v portfoliu Fondu se nová celní politika vůbec netýká.

Shrnutí

Sečteno podtrženo lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že americké akciové trhy nejen že překonají v letošním roce zbytek světa, ale i zavřou na svém dosud nejvyšším bodě. Vzhledem ke všemu výše uvedenému lze s velkou pravděpodobností očekávat, že dojde k velkému nákupnímu apetitu nejen institucionálních investorů – smart fondů, hedgeových fondů a investičních bank, ale i k silnému nákupu ze strany retailu, protože jak platí obecně na akciovém trhu, když teče krev (trh je červený ze silného výprodeje), tak se jedná z delší perspektivy o ty nejlepší nákupy.