Komentář k 1Q 2025 – Růst následovaný silným prudkým výprodejem poskytuje velkou příležitost vstupu do trhu

První kvartál letošního roku se nesl ve znamení velké volatility. Asi všichni slyšeli o agresivní celní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa a byť s pohledu makroekonomiky se jedná o narovnávání dlouhodobého znevýhodnění USA na poli globálního obchodu, tak to akciové trhy napříč světem uvrhlo do velké nejistoty a zejména americké akcie zažily dramatický propad.

Příčin tohoto propadu je několik. První a zásadní příčinou je momentální nespokojenost s politikou amerického prezidenta, kdy zejména velké hedgové fondy likvidovali své americké akciové pozice. Jak ale všichni, kteří jsou na trhu delší dobu, ví, tato nespokojenost, nepodpořená žádnými reálnými daty z ekonomiky, je velmi krátkodobá. Stačí se podívat do Argentiny na první rok jejich nového prezidenta.

Druhou zásadní příčinou jsou velké sliby (zatím pouze papírové, ovšem slibem nezarmoutíš, jak se říká) Evropské Unie o masivních výdajích států do zbrojního průmyslu. To přineslo okamžitou pozitivní reakci na evropské zbrojní společnosti a spustilo nebývalo rotaci z US akcií do evropských vod. Ovšem je dobré si zde uvědomit, že se jedná za a) pouze o sliby vyvolané opět politikou amerického prezidenta, tedy sliby z donucení, ne z jejich volby (jinak by toto přišlo již dávno během posledních 3 let konfliktu na Ukrajině), které mohou snadno vyprchat v moment, kdy dojde k míru, a za b) o sliby, které zatím nemají oporu v unijní deficitové politice. Je tedy možné, a i velmi pravděpodobné, že dojde k podobné rotaci opět zpět do US akcií, zejména v moment, kdy přijdou plánové stimuly pro domácí americkou ekonomiku.

Další příčinou je potom rotace sektorová, kdy se významně redukovali technologické tituly a Magnicifent 7, tedy 7 největších společností na světě z portfolií. Na toto Fond upozorňoval již před delší dobou, že teoretická bublina spojená s výrazným nárůstem pouze těchto největších společností a s tím spojených indexů, kde mají velké váhy, dojde k postupnému splasknutí. K tomu došlo a pro akciový trh je to velmi dobře, že se tato nerovnováha snížila.

Souhrnem se jednalo o koktejl, který spustil dramatický výprodej na americkém akciovém trhu. Co to znamená pro nadcházející vývoj na akciovém trhu a jak se k tomu postavit z pozice investora.

Krátkodobý propad – sentiment odtržený od reálných dat

Je dobré si tento propad rozebrat v jeho jednotlivých fázích v průběhu celého kvartálu. V první polovině kvartálu trh výrazně rostl, zejména pak americké akcie. Rostl na základě reálných ekonomických dat, které říkají, že je americká ekonomika silná, nezaměstnanost na dobré úrovni a inflační hladina klesá směrem k cíli centrální banky.

Následně stanovil americký prezident celní politiku pro státy Mexiko a Kanadu, které sliboval již ve volbách, ale o kterých si každý myslel že je nezavede. Trhy poklesly, pak ovšem se posunula platnost cel a trhy znovu vzrostly. Jedná se totiž jen o sentiment trhu a předpoklady budoucího vývoje ekonomiky, ne o reálná data z ekonomiky. Někteří ekonomové říkají, že celní politika způsobí návrat inflace a další ekonomové zase, že budou naopak působit protiinflačně.

Poté přišla do té doby nezajímavá a přehlížená data ze spotřeby amerických domácností ze strany Univerzity Michigan, která říkají, že americké domácnosti nenakupují jako dřív a že klesá jejich spotřebitelská důvěra v ekonomiku. Tato čísla vycházejí každých 14 dní a nikoho do té doby nezajímala. Jak se ovšem říká, pokud si trh hledá záminku najde ji všude. Tato data, spojená s inflačním očekáváním této univerzity vysoko nad 4 %, která jsou v přímém rozporu s výhledem inflace ze strany americké centrální banky a ekonomů napříč světem, spustila dramatický den výprodeje, který se přelil do následujícího týdne dominovým efektem.

Následně byla oznámena reciproční cla na celý svět, kterými se americký prezident snaží narovnat cla, která vůči americkému zboží uplatňují ostatní státy. Například Evropa těží z cel vůči americkému zboží, který jsou mnohem vyšší, řekněme v průměru 4 – 6x vyšší než americká cla vůči evropskému zboží, už od druhé světové války, kdy v rámci Marshallova plánu Amerika sama na přechodnou dobu znevýhodnila své zboží, aby se po válce postavila evropská ekonomika na nohy. Tato přechodná doba trvá dodnes.

Ovšem pro současný akciový trh to přináší nejistotu. Nejistotu, jaký dopad budou cla v důsledku na globální ekonomiku mít a nakolik to ovlivní globální obchod. Velcí institucionální investoři zaujali pozici tzv. mrtvého brouka a prostě vyprodali svá aktiva, dokud se to nepřežene. V důsledku toho hedgeové fondy napříč světem vyprodali akcie nejvíce za posledních 12 let.

Týden před koncem kvartálu si trh uvědomil, že je tento výprodej již moc a ve velkém začal nakupovat zpět. To mělo za následek rychlý comeback. Poté ovšem přišla další data z do té doby nezajímavé Univerzity v Michiganu, která řekla že bude inflace dokonce nad 5 % v současném roce v USA. Trh opět zpanikařil a znovu vše vyprodal do nejnižšího bodu letošního roku, který byl poslední den v měsíci březnu. V tuto chvíli se ovšem ze technického pohledu tvoří formace W, kdy se trh opět odráží zpět.

Jaká jsou tedy reálná data? Americká centrální banka má čerstvý výhled, zveřejněný na zasedání v březnu, že bude letošní inflace ve výši 2,7 %, příští rok 2,5 % a v roce 2027 se přiblíží 2 %.  Nezávislé měření tzv. Trutflation index, který ukazuje reálná inflační data z více jak 10 000 zdrojů, který je mnohem přesnější oproti CPI, ukazuje pokles inflace v 1Q na průměrně 2 %. To je naprosto rozdílné od dat Univerzity v Michiganu. Možná jsou tam jen naštvaní, že jim americký prezident utnul všechny program DEI, jinak těžko říci, proč se jejich data tak odchylují.

Celní politika naopak zcela určitě přinese dramatické změny v globálním obchodu a ekonomice USA a je dnes složité předvídat, jak to dopadne, ovšem pokud se podíváme na vzorek podobné politiky v Argentině, o které říkalo 95 ze sta ekonomů že pod novým prezidentem a podobné ekonomické politice zaručeně zbankrotují a stát jako takový upadne do občanské války a rozpadne se, tak to nebude nijak špatné. V Argentině to totiž dopadlo naprosto naopak. Ekonomice se nebývale daří, dokázala srovnat deficit veřejných financí poprvé po 30 ti letech a investice se tma jen hrnou.

V USA vidíme také obrovský příliv zahraničních investic, další velké příjmy bude země mít z celní politiky a další obrovské příjmy přijdou z vlastních úspor ve veřejných financí. To, spolu s velkou podporou amerických firem by mělo přinést velký ekonomický růst USA.

Jaký bude další vývoj trhu a co to znamená pro investory?

Co očekávat od tohoto rozbouřeného trhu? Fond prošel x modelů potencionálního budoucího vývoje a jako největší pravděpodobnost vychází odraz z této nejistoty a nestability a růst akciového trhu výše, než byl v lednu. Jaké jsou pro to důvody?

První hlavním důvodem je, že je tento propad založený na proměnlivém sentimentu, který není opřený o reálná ekonomická data. Ať již přijdou data z americké inflace v polovině dubna, první odhad HDP za 1Q, nebo data z průmyslu a služeb, všechna ukáží, že ej reálná americká ekonomika v pořádku a lepší, než se čekalo. To změní sentiment vyvolaný nejistotou cel. Jakmile se změní sentiment, trh významně vzroste. Stačí aby se začali nakupovat velké hedgeové fondy. To bude mít dominový efekt růstovým směrem. Psychologie v obchodování je velmi podstatná a silně určující pro budoucí vývoj. Pokud tedy vznikne idea, že propad máme za sebou, nakupte, dokud je to dole, tak trh poroste rychlým tempem.

Další důvod je pak v tom, že mnoho států vyvíjí opravdu zásadní úsilí, aby se domluvilo s novou americkou administrativou na odvrácení, či zmírnění jejich nové celní politiky. Koneckonců je v zájmu všech zúčastněných stran, aby se jednotlivé státy dohodli s novou americkou administrativou, protože tato celní politika dopadne mnohem tvrději právě na ně, ne na USA. Dobrým příkladem je sama Evropská unie, která říká, že bude vyčkávat a nezavádět odvetná opatření.

Dalším důvodem růstu může být domlouvaný mír na Ukrajině. Již jen návrat k jednacímu stolu přinesl na trh pozitivní reakci, natož pak samotné příměří. Důvod je nasnadě, zmírnění globálního geopolitického rizika a nukleární války. Samozřejmě s tím jdou ruku v ruce i nové velké obchodní příležitosti na rekonstrukci zničeného území.

Další letošní důvod pro očekávání růstu na americkém trhu je plánované snížení daňové zátěže, která má nastat nejen pro běžné rezidenty, ale i pro korporátní prostředí. V minulém funkčním období přineslo právě snížení daňové zátěže (kde opět většina ekonomů předpovídala bankrot USA, místo toho rostlo HDP USA rychleji než předtím), silný růst na trzích. Spolu s ušetřenými biliony z administrativy a masivními zahraničními investicemi, může americká ekonomika silně překvapit růstem, za který by se nemuseli stydět ani rozvojové země.

A nakonec, plánovaný pokles úrokových sazeb, který potvrdila na březnovém zasedání americká centrální banka a s tím spojené uvolnění likvidity z peněžního trhu, způsobí růst akciového trhu. Tomuto jsme se věnovali již v dřívějších zprávách.

Sečteno podtrženo lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že americké akciové trhy nejen že překonají v letošním roce zbytek světa, ale i zavřou na svém All Time High. Vzhledem k všemu výše uvedenému je nyní skutečně velmi dobrá příležitost k nákupu amerického akciového trhu, na který se Fond zaměřuje.